z deníku života na ostrově
Předmluva. 3-11-2021 (ano je to rok předtím, než se uskutečnila cesta s dětmi) Jak popsat něco tak opravdové, lidské a bezpečné. Nemít pocit, ze slova zní jako klišé. Stejně nemohou ani tak dost reálně vystihnout TO jak na mě tyto dva ostrůvky zapůsobily. Letadlo se vzneslo teprve před deseti minutami a mne už se stýská… kdybych si mohla vybrat, pak bych bez rozmyslu sbalila své děti, psy a kočky... (babičky by létaly dle svých potřeb za námi) a všechny bych přestěhovala na Gozo. Aspoň vždy na půl roku, pak půl roku zase v naší krásné zemi. Takhle bych pendlovala, jak jen by to šlo. Tak moc jsem se na Gozo našla. Objevila jsem na jednom malém, klidném místě úplně vše, co potřebuji k dobití své energie. Pět let zpátky jsem si zkusila vyjet autem na pět dnů sama mimo realitu. Tam jsem potkala a ucítila kdo jsem já. Celých pět intenzivních dnů samoty, bez vlivu ostatních blízkých energií, které by tu mou nějak ovlivňovaly. Tam jsem zjistila, že to, co potřebuji ke své ro...