Mateří.douška

Strávila jsem v kuse 14dní se svými dětmi. Žádný vliv z venku, kterému bychom se časově podřizovali, žádná pomocná ruka babiček, jen naše celá  šestičlenná rodina společně na tripu. Pro mnohé z vás běžná rutina. Denně 24h s dětmi po mnoho let. Naše děti mají mě, mají tatínka a mají také babičky a dědu, kteří s nimi čas tráví, protože chtějí. Jsem za to vděčná, neboť i já se mohu pak s čistým svědomím věnovat svému poslání, které je paralelní s mateřstvím. Mohu se vědomě radovat  z jejich přítomnosti nebo se na ně prostě těšit. Také nechat manžela plnit poslání své a nakonec prarodiče též. Snad všichni jsou i spokojeni. Dovolená je pak u nás pravý opak všedních dnů a musí se náš rozeběhnutý "rodinný podnik" trochu přizpůsobit právě tomu, co je pro jiné rodiny zcela běžné. Malé i velké děti stále spolu a mnohdy i v jednom pokoji nebo chatě. My jakožto rodiče v několika rolích, které střídáme dle aktuálních potřeb téhle naší báječné dovolené.  I přesto se těším na říjen a li...

 Milé Jaro, chtěla bych Ti toho tolik napsat. Jen se  mi nedostává času, který bych si pro Tebe přála. Mám tolik práce, že i přesto, že jsi v mém srdci mezi prvními, tak na Tebe více myslím někde v duši než abych Ti to mohla vyjádřit osobně a vědomě. Tak nějak zní ty klišé začátky zamilovaných, že? Jsem každý rok do Jara zamilovaná. A každý rok mě tak  nějak Jaro vyčerpává. Tak jako nás nabíjí a vybíjí láska tak je tohle roční období takové plnotučné a intenzivní. Dnes je to poprvé po několika dnech, kdy vstávám sama, protože se cítím vyspalá a silná. Všimla jsem si, že celkově pondělní rána u mě mají nejvíce energie ze všech rán. Možná je to proto, že si v sobotu a nebo v neděli dopřávám ten komfort "mladé holky" a spím tak dlouho, až se je mi to vlastně nepříjemné. Také se mi daří odvracet dětské požadavky s pouhým zamručením, protože obvykle bývá doma víc osob, které se jim mohou věnovat svou pozornost a není to jen na mně. Probouzím se sama od sebe vedle Ríši z jedné ...

Už dávno nestíhám ráno koukat z okna, jak se mi vzdaluje směrem ke škole. Ale každý den si při pohledu na ni uvědomuji jak roste do ještě větší krásy, než když jsem ji vítala v prvním okamžiku našeho setkání. Na první pohled tak sebejistá, jako Býk, Kozoroh a Bůvol umí být. K tomu přimíchán račí krunýř po mamince, který chrání její tajné vnitřní uspořádání  něžné, tiché a jak sama o sobě s jistotou tvrdí introvertní duše.  Ti, co přes její bytost přelétnou jen letmo pohledem, pro ně je a bude nedotknutelná a nepřístupná. Ti, co se budou zajímat o její duši zjistí, že je v ní nekonečně všeho kam nejspíš ani já nevidím a proto se nechávám překvapovat jejími pevnými rozhodnutími, jejím přístupem k věci a jejím bytím. Ano je to jedna z dokonalých bytostí v naší velké rodině. Třináct let mi ukazuje ještě další a další pohledy na tenhle svět. Třináct let, co přepsala v mé duši temné místo krásného období a velké dětské nejistoty, na pevnost a smysl mého života. Doplnila tak veliký k...

 Jinak rodiče řeší první dítě a jinak ty další po sobě jdoucí. To je známá rovnice. V naší čtvrti se povedlo jedné šikovné mamince dohodnout "lesní dvouhodinovou atletiku". Mně se ten nápad líbil moc a o to víc, že dětem přijede paní učitelka z lesní školky, s moderní kárkou plnou radostí ku sportu si je vezme do lesa a nebo na louku za našimi domy a my maminky máme dvě hodiny na cokoliv. Klukům se ten nápad líbil jen v teoretické podobě a každému v jiný čas. V reálu to vypadá tak, že jim vysvětlíte co bude následovat. Doufáte, že to chápou a už je jen před sebou "kopete" do oblékání, do bot a ven. V zimě je to o to složitější, že těch zahřívacích prvků musí mít více a tak to kopání vyžaduje větší úsilí na obou stranách. Oni často jdou proti. Tedy nutno zdůraznit, vždy jen jeden. Jeden z dvojčat s vámi souzní a plní nadšeně úkoly předem dané. Druhý obvykle sabotuje. Je jedno kdo, dělají to na střídačku oba. Tu jejich synchronizaci obdivuju už od narození. Jeden týde...

 Velký dům, zahrada, kočka, pes, rybka, morče, králík, jedna puberťačka, jeden počínající puberťák, dvojčata v období dozrávání. Já v několika rolích. Můj muž v několika vlastních rolích. Přátelé, povinnosti, radosti a starosti. Jedním slovem VELKÁ RODINA. Jednou mi kamarádka od tří malých dětí řekla "Báro jsi boháč". Ano. Co je víc než zdraví a velká fungující rodina? Snad už jen občasná chuť se z té velké zdravé rodiny trochu dostat k sobě. Po té, co mojí roli matky právě dojdou baterky, neboť je 1.1.2022 a mám za sebou dobrovolně jen 5hodin spánku. Po té, co hostím, raduji se, sdílím, uspávám, řeším dcery velké zklamání z BBF, které ji vede k slzám a následně po 5hodinách zase vstávám a bavím dvě hodiny kluky svou, ve větší snaze, milou přítomností. Hned na to pijeme s mužem kávu s přáteli a loučíme se s nimi. Jdu pomáhat hledat masku Spidermana, dnes již po 4x a v předchozím zimním období asi po 155x2.  RUP! A je to... křičím. Slibuji, že s hledáním nadobro v tomto roce k...